Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Historie Dobronic

18. 10. 2006

Kopie prvního zápisu pamětní knihy Dobronic z roku 1926 (pdf 3,7 MB)

Kopie zápisu pamětní knihy Dobronic z roku 1927 (pdf 3,7 MB)

Dobronice u Chýnova. 

 

První doklad o existenci vesnice Dobronic je z roku 1366, kdy je připomínáno pole v Dobronicích patřící proboštovi v Týně.

 

Počátkem 14. století patřila část vsi proboštovi vyšehradského kostela. V roce 1421 zastavil císař Zikmund, jako vrchní vlastník církevního majetku, tuto část Petrovi ze Zmyslova a v roce 1437 opět Mikulášovi Sokolovi z Lamberka. Dalším držitelem zápisné části Dobronic byl Bohuslav Břekovec z Ostromeče, který ji koncem 15. století postoupil Malovcům. Druhá část vesnice s dvorem a tvrzi patřila v roce 1454 vladykovi Janovi z Dobronic jako dědičný majetek. V roce 1525 byl vlastníkem této části vsi Václav Tučap z Tučap. O několik let později byl již majitelem tohoto dílu Jindřich Lapáček ze Rzavého, který rovněž získal v roce 1557 od Kateřiny Malovcové i zápisnou část Dobronic. V roce 1563 se dohodl s vyšehradským proboštem a po zaplacení příslušné sumy se stal dědičným majitelem těchto obou částí Dobronic. Po Lapáčkově smrti si jeho šest synů tuto části vsi tvrz a dvůr mezi sebou rozdělilo, ale už o rok později odprodali za 2250 kop českých grošů všechny díly majitelce panství Chýnova Mandaléně Malovcové z Lisova. Počátkem 17.století se stal držitelem chýnovského panství, včetně Dobronic, Mandalénin zeť Zikmund Vencelík

 

Z Vrchovišt. Tomu bylo toto panství za účast v stavovském povstání konfiskováno a v roce 1623 prodáno knížeti .Janovi Oldřichovi z Eggenberka. Za Eggenberků byla k Chýnovu přivtělena třetí a poslední část Dobronic, která do té doby přináležela k zemskodeskovému statku Dub. Tato část, ke které patřilo v roce 1654 5 selských usedlosti a 3 chalupy, byla spolu s tímto statkem v roce 1666 koupena od Elišky Odkolkové z Kotvic, která je

 

zdědila po předcích z rodu Vítu ze Rzavého. Po vymření Eggenberků na počátku 18.století zdědili Chýnov Schvarzenbergové a těm toto panství, včetně Dobronic, patřilo až do zrušeni poddanství v roce 1848. Po roce 1848 se bývalé panství změnilo v kapitalisticky obhospodařovaný velkostatek. Dobronický dvůr byl v rámci první pozemkové reformy přidělen jako zbytkový statek J.Adamovi.

 

Kolem poloviny 18. století tvořilo ves 12 selských a 9 chalupnických usedlostí s průměrnou rozlohou pozemků kolem poloviny lánu (cca 8-10 ha) a počet obyvatel dosahoval asi 200 osob. K roku 1850 měla ves 304 obyvatel a 34 obytných budov. Nejvíce lidí žilo v Dobronicích v roce 1880, kdy jejich počet dosáhl 395. Od té doby, v souladu s obecnějšími společenskými vývojovými tendencemi (rozvoj průmyslu a přesun obyvatelstva do měst a větších osad), trvale klesá. Po první světové válce zde

 

žilo 339 obyvatel a po druhé 252. Počet obyvatel klesal dál na

 

236 osob v roce 1970 (57 obytných domů) a konečně 180 k roku 1982. V tomto období byly Dobronice administrativně spojeny s Kloužovicemi a nakonec s Chýnovem.

 

 

 

Zdroj: Státní oblastní archiv Třeboň 29.11.2003